Kostel sv. Jakuba Většího v Horní Libchavě 1372 - 1930
Lucie Kracíková, Státní památkový ústav Ústí nad Labem

 

Patrocinium kostela v Horní Libchavě je poprvé doloženo už v roce 1372. Nejstarší písemný doklad o existenci stavby je obsažen v rejstříku papežských desátků z roku 1352. Kostel byl tehdy jednou z far, která náležela k lipskému děkanátu, litoměřického arciděkanátu.

Podobu kostela z této doby neznáme. Podle ostatních staveb z okolí můžeme předpokládat, že se jednalo o kostel s jednoduchou dispozicí. Obdélnou plochostropou loď na východě zakončoval pravoúhlý presbytář, který by snad mohl být z části obsažen v současném zdivu kněžiště. Zda-li měl kostel věž nevíme. Lze předpokládat, že kostel existoval již v době, kdy byl severovýchodně od jádra vsi postaven krad Klinštejn, připomínaný poprvé v roce 1339 a vzniklý někdy po roce 1300.

Na dlouhou dobu se potom písemné prameny odmlčují. Zajímavá je zpráva o vypálení kostela husty při jejich tažření k České Lípě roku 1426. Svatostánek, ponechaný svému osudu, byl "po dlouhé době opět vybudován". Zprávu bychom mohli hypoteticky vztáhnout ke stavbě věže pocházející někdy z této doby. Další písemné zprávy uvádějí rok 1499, kdy měla být přistavěna sakristie.

Dnešní podobu kostela přinesla až duchovní správa vykonávaná kněžími řádu maltézských rytířů od doby kolem roku 1700. Barokní přestavby z roku 1736 přinesla prostornější loď s patrovým řazením oken, dřevěnou kruchtu a oratoř nad sakristií.

V letech 1810 až 1812 byl kostel prodloužen o přístavbu předsíně. Řád maltézských tyrířů držel patronátní právo ke kostelu až do roku 1926. Od roku 1930 se správy ujala diecéze Litoměřice.