Téměř neznatelné stopy hradu Klinštejn na návrší při vjezdu do Horní Libchavy od České Lípy jsou upozorněním na středověké dějiny obce, rozložené charakteristickým způsobem kolonizace 13.-14. století, podél cesty a potoka.

Hornolibchavský zámek Berků z Dubé byl postaven v renesančním slohu v době největšího rozmachu rodu. Svou polohou pod Klinštejnem ustupuje poněkud do pozadí zájmu. V současnosti je zanedbaný a proto nevynikají tvaroslovné znaky renesančních štítů.

Proto zůstává hlavní nápadnou dominantou obce farní kostel sv. Jakuba Většího. Svým zasvěcením náleží do rodiny evropských svatojakubských kostelů. Popularita svatojakubských poutí vede v posledních letech k pokusům o vzájemné propojení svatojakubských chrámů jako jisté hodnoty evropských kulturních dějin.

Prováděná rekonstrukce kostela v Horní Libchavě vytvoří podmínky pro výstavní prostor, který by sloužil k expozici věnované vztahům českých a německých věřících. Témata expozice se sama nabízejí: dějiny maltézského řádu a jeho působení v severních Čechách od středověku a úloha českých kněží v prostředí německé většiny v pohraničí(v 19. a 20. století, byla jedna třetina duchovních na zdejších farách a klášterech českého původu a stávali se prostředníky mezi českou a německou komunitou).

V okolí působilo také mnoho zajímavých osobností spojených se zdejším krajem: Jiří Pavel Ruckl (1882-1937), rodák ze Skalice patřil k čelným politikům lidové strany a měl blízko k prezidentu Benešovi, proslul jako hlavní organizátor sjezdu katolíků v ČSR v roce 1935 - úspěšného pokusu vytvořit protiváhu henleinovskému separatismu. Litoměřický biskup Antonín Alois Weber, významný odpůrce nacistického totalirismu, Litoměřický biskup Štěpán, kardinál Trochta, vězeň obou totalit a obnovitel litoměřické diecéze.

A konečně širším tématem by se mohl stát život kněží pronásledovaných nacismem a komunismem v širším kontextu historického vývoje včetně kontroverzních otázek odsunu německého obyvatelstva.